Člověk je výsledkem kosmického vývoje, lidé dlouhodobě tvořili harmonickou
součást přírodního prostředí. Na vnější podmínky svého života byli plně adaptováni.
V důsledku vědecko-technické revoluce jsme se bohužel vzdálili prostředí, které
nám bylo blízké. Naši předkové dříve pobývali několik hodin denně venku a intuitivně
dokázali nalézat místa vhodná pro stavbu svých obydlí. Dnešní moderní člověk
tráví až 90 % svého času v nepřirozeně zastavěném a klimaticky mnohdy nevhodně
udržovaném prostoru. Příroda ustoupila naší potřebě pohodlí a našim komerčním
zájmům. Všechno souvisí se vším, a tak bychom se měli konečně v současné dynamické
době začít snažit o nalezení cesty k sobě samým a ke svému nejbližšímu okolí.
Nejde jen o nás: na našem přístupu závisí i zdraví příštích generací.
Prevenci a léčbě alergií v naší městské části se věnují dvě lékařky, které působí na poliklinice "Parník , Gen. Janouška 902, Praha 9-Černý Most.
Setkání s lékařkou Alexandrou Bartošovou mě potěšilo - překvapil mě její celostní pohled na problém vzniku a prevence alergologických onemocnění. Náš rozhovor byl dialogem mezi lékařem a potenciálním pacientem, neboť alergii důvěrně znám. Trápí mne přes deset let. Vyzkoušela jsem mnoho způsobů léčby, ale jako nejlepší se mi zdá tzv. zlatá střední cesta - naprostá důvěra a spolupráce lékaře s pacientem. Alergolog by měl být znalý alternativních směrů přírodní medicíny. Komunikace lékaře s pacientem je velmi důležitá: ošetřující lékař musí umět pacienta vyslechnout a vysvětlit mu důsledky nevhodné léčby či kombinace léků v tom kterém konkrétním případě. Alergie není nahodilá záležitost, je to důsledek působení mnoha faktorů, na něž se snažíme upozornornit v následujícím historickém pohledu. Důležitým faktorem v boji proti alergiím je prevence.
Z dějin alergických obtíží
První vlna alergických onemocnění
Souvisí s tzv. průmyslovou a zemědělskou revolucí (s hromadným stěhováním obyvatelstva do měst) v Anglii, které začíná v návaznosti na tamní ohrazování a scelování pozemků (od šedesátých let 18. století), v dalších zemích zejména od přelomu 18. a 19. století.Příčinami alergizace byly tehdy zejména:
Naši předkové byli, oproti nám, ve větším kontaktu s přírodou a trávili v ní mnoho času - byli na ní závislí (sedláci, mlynáři, čeledíni atd.). Znali ji, rozuměli jí a "naslouchali jednotlivým ročním obdobím. Dobře se orientovali v mnoha přírodních zákonitostech. Jejich tělo, ve srovnání s dnešním člověkem, žijícím v městské a průmyslové aglomeraci, mělo více možností si na alergeny přivyknout. Kromě toho došlo k výraznému zhoršení vnějšího a vnitřního prostředí, nejen venku, v přírodě, ale i v dalších místech, kde nejčastěji pobýváme a trávíme svůj volný čas. Uzavřeli jsme se do budov a důsledkem toho jsou též bytové alergie. Obtíže lidí, kteří žijí a pracují v uzavřených místnostech, mají svůj specifický název "syndrom nemocné budovy .
a) změna nejčastěji používaných obilovin
Nástup zemědělské revoluce znamená současně i soumrak pěstování pohanky, blízké obilovinám, a původní evropské obiloviny prosa - z ekonomického hlediska v konkurenci s produktivnějšími plodinami neobstály.
b) změna zpracování obilovin
Jednoznačně kladnou změnou bylo koncem 18. století vybavování mlýnů dokonalými čisticími stroji (do té doby se obilí prosévalo ručně na sítích a sítech, později tzv. pytlováním, tj. mechanickým proséváním přes vlněné pytlíky). Zároveň byl zaváděn i nový způsob mletí pomocí tzv. francouzských kamenů, přinášející řezání obilí místo dosavadního roztírání, prosévání mouky hedvábnými šátky, a především dolnorakouský vynález čištění krupice stlačeným vzduchem s možností oddělovat jadrnou a lehkou krupici a semílat na výražkovou mouku jenom první z nich. Celkově nová technologie znamenala postupný zánik konzumace celozrnných obilovin.
c) změna slazení
Hromadné stěhování obyvatelstva do měst souviselo často i se ztrátou možnosti získávání včelího medu a dalších přírodních sladidel. Později se prosazuje rafinovaný řepný cukr. Bohužel snahy o zvýšení produkce javorového cukru byly málo úspěšné, třtinový cukr (známý u nás již za Karla IV.) se začal prosazovat právě koncem 18. století (roku 1787 byla založena Sauvaignem rafinerie ve Zbraslavi). Jeho rozšíření u nás však zabránila kontinentální blokáda za napoleonských válek, která naopak vytvořila vhodné předpodklady pro využití zapomenutého objevu cukernatosti řepy - následoval rychlý rozvoj řepného cukrovarnictví.
Etiologie astmatických onemocnění u imunitně oslabených jedinců hovoří o určitém vlivu důsledků napřimování lidské postavy v průběhu vývoje druhu Homo sapiens. V této souvislosti stojí za povšimnutí tzv. úlevová poloha, odpovídající poloze kajícníka či prosebníka (viz obrázek; u islámu je využívána při ramadánu), která je velmi vhodná při astmatickém záchvatu, neboť umožňuje uvolněné dýchání i samovolný odtok sekretů z dýchacích cest. Zmínit bychom měli také vliv úbytku pohybu - člověk zpohodlněl a ruční práce na poli (sekání srpem, sbírání klasů, mlácení cepem atd.) nahradil stroji.
Druhá vlna alergických onemocnění
Přichází po druhé světové válce v poslední fázi technokratické civilizace. Mezi základní příčiny lze zcela jistě zařadit industrializaci, chemizaci, kontaminaci zevního prostředí, ale také objev antibiotik používaných v lékařství a potravinářství (vedlejším účinkem antibiotik je likvidace některých tělu prospěšných bakterií). Převratné vynálezy antibiotik a očkování měly sice nesmírné pozitivní důsledky pro boj se smrtelnými nemocemi, ale náš imunitní systém se začal vyvíjet zcela jiným směrem, než bylo žádoucí. Po druhé světové válce se budují velkosila pro skladování obilovin a výrobků z nich, která představují ideální prostředí pro výskyt roztočů a plísní. Zhruba od druhé poloviny padesátých let došlo k výraznému nárůstu alergických onemocnění v reakci na pyl v městských aglomeracích, a to zejména v sídlištních zástavbách. Možnou příčinou je vznik rozsáhlých úhorů, osidlovaných plevely, které nahradily dříve převládající pícninářské trávy a obiloviny. Hojné zastoupení zde mají také plevely cizího původu, např. vesnovka jarní, celík kanadský, heřmánek přímořský.
Co je vlastně alergie?
Alergie znamená zvýšenou citlivost na látky - alergeny, které normálně člověku žádné potíže či zdravotní problémy nezpůsobují, ale u citlivého člověka vyvolávají alergickou reakci. Nejčastějšími alergeny jsou pyl, prach, peří, zvířecí srst, roztoči, chemikálie v pracích či čisticích prostředcích, v potravinách či kosmetice, léky a potraviny (existuje alergie na mléko, pšenici, sóju, vajíčka, jahody, rajčata, citrusové plody, ořechy). Mezi možné alergické reakce patří dýchací obtíže, ucpaný nos, kýchání, svědění očí a pokožky, slzení, kožní vyrážky, bolesti hlavy, průjmy, zvracení, bolesti břicha, horečka a únava.
Atopik, alergik a astmatik.
Atopie je dědičně získaný sklon k alergii - atopici mají vrozenou schopnost tvořit ve zvýšeném množství protilátky IgE, které reagují na alergeny zevního prostředí (pyly, plísně, roztoče atd.). Typickými příznaky bývá atopický ekzém (atopická dermatitida), pylová alergie (alergická rýma a zánět spojivek) a alergické astma, které je především onemocněním plic a průdušek. Astma je záchvatovitá dušnost typického charakteru, obvykle periodická, s intervaly zdravého dýchání mezi záchvaty. Je to nemoc charakterizovaná zvýšenou citlivostí dýchacích cest vůči různým podnětům, která se projevuje zpomalením usilovného výdechu a jejíž závažnost se snižuje buď spontánně, nebo po léčbě.
Prevence
Zdravá životospráva
Postupné omezování škodlivých vlivů na zdraví člověka - "právo na zdravé město a bydlení "
Ve vnějším prostředí: aktivní ochrana přírody a častější pobyt v nezamořených místech, vyvarovat se pobytu ve městech při ozónových a smogových situacích, omezení automobilové dopravy, omezení plynových vařičů v domácnostech (vhodnější jsou elektrické spotřebiče).
Ve vnitřním prostředí: "vzdušné, omyvatelné, bezalergenní bydlení ; omezení vlivu geopatogenních zón v místech odpočinku; zdravé spaní; využití čističek vzduchu, zvlhčovačů a ionizátorů.
Významnou úlohu hraje preventivní alergologie také z hlediska předcházení nemocem imunity u budoucích generací.Není sporu o tom, že nárůst chorob imunity z 12 na 30 % za posledních dvacet let vyžaduje široce pojatý preventivní přístup. S prevencí je třeba začít co nejdříve, a to ještě před narozením dítěte, protože hlavní příčiny působí v těhotenství a v prvých měsících a letech života.
Podklady čerpány z knih Miloše Hájka: Alergie, sbohem! a Vladimíra Zavázala: Abeceda pro alergiky a pro třetinu naší populace
Renáta Rudolfová